Pokračování podzemních chodeb v Semtěši

 

 

S psychotronikem a proutkařem panem Novotným opět v Semtěši a ve Starkoči.

 

Při hledání podzemních chodeb v Semtěši se panu Novotnému vloni v létě nepodařilo projít kostel. Jen připomenu, že v Semtěši jsme pomohli zaznamenat velké množství podzemních chodeb. Jednak to jsou chodby, které vedly od tvrze a potom byly nalezeny i chodby, které mířily ke kostelu. Proto chtěl pan Novotný prozkoumat prostor kostela. Tak jsme si zapůjčili ohromný klíč od kostela i s klíčníkem panem Karetou. Dostali jsme se na místo, které již není běžnému člověku přístupné, protože se bohoslužby konají již jen v Pelíškově síni. Kostel nás nesmírně překvapil svojí světlostí, zachovalostí interiéru a tím, že tam je naprosté sucho. Ten, kdo by tam hledal nějaké obrazy a sochy, byl by zklamán. Je to evangelický kostel a ty byly vždy podstatně skromnější. Ale nás hlavně zajímaly chodby. Vně kostela bylo zaznamenáno několik chodeb, které ústily do prostoru za oltářem. V hloubce 2m se nachází strop chodby, která vede až do prostoru pod kazatelnou, která je v levé části kostelní lodi. Tam je velký dutý prostor. Ale co je nejzajímavější? Z kostela do tohoto podzemního systému nevedou žádné schody. Ale vysvětlením by mohlo být třeba to, že tyto chodby a podzemní prostor nepatřil k tomuto kostelu, ale k dřevěnému tolerančnímu kostelíku, který vznikl v roce 1783. To je o osmdesát let dříve, než byl postaven současný evangelický kostel. Zřejmě ani po vydání Tolerančního patentu císařem Josefem II si nebyli příznivci evangelického náboženství jisti, že nebudou perzekuováni. Proto se podzemní chodby mohly hodit.

Pamětník pan Mareš z Husince mě přivedl na myšlenku, jestli nějaká chodba nevede i do kostela ve Starkoči. Neboť kostel v Semtěši byl podle pana Mareše do bitvy na Bílé hoře také evangelický. Ještě těsně po roce 1620 se zde podávalo podobojí /krev - víno a tělo páně – oplatka/ Majitel Žehušického panství hrabě Thun tento Starkočský kostel nabízel semtěšským evangelíkům, ale ti toto odmítli a postavili si kostel vlastní. Přesto se prý pan hrabě neurazil a věnoval semtěšským evangelíkům dřevo na vazbu kostela. A jak to tedy je? Jsou chodby i ve Starkoči? Ano, pan Novotný pomocí virgulí naměřil chodbu vedoucí od věže kostela východním směrem . Strop chodby je v hloubce 4,3 a vysoká je 1,9 metru. Chodba vede přímo do vrat domu na východ od věže kostela.

Že se s virgulí dá vyřešit mnoho různých problémů a otázek je nepochybné. Když už měl pan Kareta možnost být přítomen práci psychotronika, požádal pana Novotného o pomoc. Na pozemku domu po prarodičích se prý měl nacházet sklep po starém dávno zbouraném domě. Virgule v rukách odborníka obvodové zdi sklepa velmi rychle odhalila. Jako zastupitel Semtěše požádal ještě o rozluštění problému obce, kam se ztrácí voda, která z kopce tekla podzemním kanálem do strouhy a najednou již žádná voda do strouhy nedoteče. Příčinou je zával tohoto kanálu. Místo, kde tento problém nastal bylo záhy odhaleno.

A až někdy pojedete přes Semtěš vězte, že lípa, která roste na rohu pozemku fary, na nároží křižovatky, je stará 290 let. To prozradila panu Novotnému po vlídném doteku obouruč.

 

Za Spolek pro zdravé Vrdy Lenka Bochníčková